Ředitel Národní technické knihovny
Člen SKIP od roku 1990

Je těžké vtěsnat do jedné stránky bohatý a pestrý profesní životopis ing. Martina Svobody. Promoval na ČVUT v oboru elektrotechnika, specializace výpočetní technika. Do povědomí širší odborné veřejnosti vstoupil poprvé ve 2. polovině 70 let 20. století jako člen vývojového týmu v tehdejší Ústřední technické základně v Praze, kde pracoval téměř celou dekádu. Podílel se zde  mj. na vývoji Unifikovaného softwarového systému USS. Další odborné renomé si vydobyl v Národní knihovně ČR, kde pracoval od roku 1988 jako systémový programátor a poté ředitel odboru automatizace. Od roku 1991 se stal „hybatelem“ projektu CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network, Česká a slovenská knihovní informační síť), s jeho osobou je neodmyslitelně spojena následná úspěšná řada odborných seminářů CASLIN. Současně se podílel na projektu MAKS (Modulární automatizovaný knihovní systém). Zde se naplno projevovala nejen jeho odborná erudice, ale i široký profesní záběr, který mu spolu se znalostí zahraničních řešení problémů, s kterými se potýkalo české a slovenské knihovnictví po roce 1989, získal odborné renomé a autoritu. Jeho profesně snad nejúspěšnější období se datuje od roku 1997, kdy s převahou vyhrál konkurs na uprázdněné místo ředitele Státní technické knihovny v Praze. STK pod jeho vedením vyvinula a zprovoznila integrovanou webovou službu INVIK (Integrovaná virtuální knihovna) a později v českých podmínkách pionýrský projekt elektronického dodávání dokumentů VPK (Virtuální polytechnická knihovna). V létech 2000 – 2003 se výrazně podílel na společném projektu Portál STM. Angažoval se v oblasti autorského práva a při přípravě autorského zákona a jeho novel. Prioritou právě uplynulé dekády jeho života byla stavba nové budovy pro Národní technickou knihovnu. Toto poslání, kterým byl pověřen při svém nástupu do funkce ředitele STK, splnil Martin Svoboda beze zbytku. Do úkolu šel s jasnou představou otevřené, variabilní a přátelské instituce, která spojuje funkčnost a racionalitu s neotřelým architektonickým řešením; do splnění tohoto cíle vložil všechny své odborné znalosti a erudici, často musel při nesčetných jednáních, kontrolních dnech a poradách uplatnit i veškerou váhu své osobnosti; s neobyčejnou trpělivostí a vstřícností se snažil uvést v soulad i požadavky a nároky dejvických vysokých škol. Výsledkem je budova Národní technické knihovny v Praze-Dejvicích, která oprávněně budí zájem uživatelů, laické i odborné domácí a zahraniční veřejnosti. Mimořádné a nepřehlédnutelné jsou tuzemské a zahraniční přednáškové a konferenční aktivity M. Svobody. Přednášel postupně snad na všech významných tuzemských odborných akcích, v zahraničí se často prezentuje na seminářích ELAG, jehož výboru je členem; je členem redakční rady Journal of Documentation.

Martin Svoboda je členem SKIP od r. 1990, v několika funkčních obdobích pracoval (a pracuje dosud) ve výkonném výboru i jeho předsednictvu. Byl členem předsednictva Asociace knihoven ČR, je členem Ústřední knihovnické rady. Je jednou z nejvýznamnějších osobností českého knihovnictví přinejmenším posledních dvaceti let, člověkem, který velmi výrazně pomohl českému knihovnictví vstoupit do elektronické éry; má své nezastupitelné místo komunikátora mezi knihovníky a techniky.

Cenu českých knihovníků získává za osobní přínos rozvoji elektronických služeb v knihovnách ČR a realizaci projektu Národní technické knihovny.