Ladislava Zemánková se narodila v Praze 13. 9. 1951.

Střední všeobecně vzdělávací školu v Chebu absolvovala v roce 1969 a hned po absolutoriu nastoupila do Městské knihovny v Plesné v chebském okrese. Získala tu neocenitelné praktické zkušenosti z provozu veřejné knihovny v malém městě, které později mnohokrát zúročila v další práci. V Plesné pracovala do roku 1981. Zároveň studovala nástavbu na Střední knihovnické škole, kterou dokončila v roce 1973. Poté rodina opustila západní Čechy, přestěhovala se a Laďka nastoupila do Státní vědecké knihovny v Hradci Králové. Během devítiletého působení na metodickém pracovišti SVK v Hradci Králové velmi dobře poznala východočeské knihovny, v nichž získala nejen odborný respekt, ale také desítky dobrých knihovnických přátel, se kterými je v trvalém kontaktu. Její znalost provozu a problematiky obecních a městských knihoven se zde rozšířila o pohled „z druhé strany“, tedy z místa metodika, statistika, konzultanta, experta. Pro tuto pozici se rozhodla opět zvýšit svou kvalifikaci a začala studovat na Katedře vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Již v době působení v Hradci Králové se podílela na řadě celostátních odborných aktivit a spolupracovala s ústředním metodickým pracovištěm v Národní (tehdy Státní) knihovny ČR. Studium na KVIK FF UK úspěšně uzavřela v roce 1991.

To již (po krátkém působení v Ústřední knihovně – OBIS Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v r. 1989) pracovala v Národní knihovně ČR, kam nastoupila 1. ledna 1990 do metodického kabinetu, dnes Knihovnického institutu. Metodická práce se tak Laďce Zemánkové stala životním osudem. K organizaci, řízení, statistice a legislativě veřejných knihoven (mimo mnoha dalších je třeba vyzdvihnout její mimořádný osobní podíl na přípravě Knihovního zákona z roku 2001) přibyly další profesně zájmové oblasti: regionální funkce knihoven, standardizace veřejných knihovnických a informačních služeb a mnoho dalších. V nich je uznávanou expertkou, konzultantkou a poradkyní, lektorkou, autorkou několika publikací. Osobní odborný růst v NK ČR podpořila absolutoriem postgraduálního studia na ÚISK v letech devadesátých a řady specializačních kurzů. Především je však Laďka dobrou a obětavou kolegyní nejen na pracovišti současného Knihovnického institutu NK ČR, ale také ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, kde dlouhá léta působila a dosud částečně působí ve vrcholných pražských i celostátních orgánech (výbor pražské organizace, výkonný výbor, sekce veřejných knihoven).

Ladislava Zemánková se provdala a přivedla na svět dceru Markétku, dnes hudební pedagožku, virtuózku ve hře na hoboj a také maminku dvou chlapečků, kterým je Laďka vzornou a starostlivou babičkou.

Návrh na udělení Ceny "Pražský knihovník/ Pražská knihovnice" za rok 2011 podává Zlata Houšková a Roman Giebisch.

Návrh na udělení Ceny "Pražský knihovník/ Pražská knihovnice" za rok 2011 podává Zlata Houšková a Roman Giebisch