PhDr. Bohdana Stoklasová, ředitelka úseku novodobých fondů a služeb NK ČR

Nakročila už svým narozením do knihovnické rodiny (její otec doc. PhDr. Blahoslav Kovář, DrSc. pracoval v Národní knihovně a posléze učil na Katedře knihovnictví a vědeckých informací FFUK) vstříc svému osudu, stejně jako později jedna z jejích dcer, dnešní absolventka knihovnictví PhDr. Tereza Hanušová. Z takto zúženého profesního životopisu se jeví nad slunce jasnější, že s přebíráním štafetového kolíku českého knihovnictví se u Kovářů jaksi počítalo od kolébky, ale stačilo málo, a Bohdana by sbírala úspěchy (o slově „úspěchy" nepochybuji) v úplně jiném oboru. Od základní školy i během studia na gymnáziu se totiž intenzivně věnovala lehké atletice. Jako mladá nadějná oštěpařka uvažovala o závodní dráze a jejím logickém skloubení se studiem na Fakultě tělesné výchovy a sportu. A tak o její knihovnické dráze nerozhodlo rodinné prostředí, ale zranění, které předčasně ukončilo její sportovní kariéru. Špatná zpráva pro sportovní fanoušky, ale o to lepší pro české knihovnictví.

Již během studia na Katedře knihovnictví a vědeckých informací FFUK Bohdana pracovala v Ústřední technické základně ÚVTEI, kam také nastoupila i po studiu. Zde získala kvalitní základy v oblasti automatizace. Když po mateřské dovolené nastupovala v roce 1982 do Národní knihovny (která jí byla doporučena jako vhodné klidné místo pro „vyvedení dětí" a kterou původně pokládala za kratší přechodnou etapu) netušila, jak dlouho zde zůstane a na jak „neklidných" pozicích. Tentokrát ale nerozhodoval osud, nýbrž ona sama.

Začínala v oddělení souborných katalogů, posléze jí bývalí kolegové z Ústřední technické základny přemluvili k přestupu do vznikajícího útvaru automatizace. Zde se věnovala především aplikaci standardů. Již na konci 80. let stála u zrodu prvních knihovnických standardů (systém MAKS), které tehdy byly jakousi zjednodušenou verzí mezinárodních standardů přijatelnou pro české prostředí. Už na tomto místě je třeba podotknout, že PhDr. Bohdana Stoklasová má dodnes neopominutelné zásluhy na tom, že v České republice katalogizujeme jednotně. Úplně samozřejmé ani snadné to přitom rozhodně nebylo — a zdaleka nejen z technologických důvodů.

Na počátku 90. let získala grant Sorosovy nadace pro dva delší zahraniční pobyty. V roce 1991 strávila měsíc v Bodleian Library v Oxfordu, v roce 1992 tři měsíce v Kongrese ve knihovně v USA. Zde pracovala v MARC Standards Office, vrcholovém pracovišti světové knihovnické standardizace. Ze zahraničí se vrátila se znalostí fungování integrovaných knihovnických systémů, mezinárodní spolupráce, výbornou angličtinou a řadou významných kontaktů a... zejména s nezvratným přesvědčením, že pokud má mezinárodní spolupráce skutečně efektivně fungovat, je třeba přijmout zahraniční standardy pokud možno beze změn.

V roce  1994 bohdana převzala vedení tehdy největšího útvaru národní
KNIHOVNY - NÁRODNÍ BIBLIOGRAFIE A KATALOGIZACE.
Ve shodě se svým přesvědčením, popsaným výše, a cílevědomou urputností, nepochybně související s její předchozí nadějnou sportovní kariérou, měla Bohdana rozhodující vliv na prosazení mezinárodních standardů do české knihovnické (především katalogizační) praxe. Dodnes se jedná o jednu z oblastí, za kterou je Národní knihovna ČR velmi oceňována v zahraničí.

V polovině devadesátých let se s obvyklou dávkou nasazení pustila do retrospektivní konverze. Její několikaleté vytrvalé úsilí v této oblasti vyústilo ve vývoj moderní modulární technologie pro převod lístkových katalogů do digitální podoby a v důsledku v převod 5 miliónů lístků obsažených v hlavních katalozích NK do digitální podoby - v první fázi obrazové. Dalším významným projektem byl převod záznamů české knižní produkce 20. století do digitální podoby - tentokrát se jednalo o definitivní převod do strukturované databázové podoby. Deset největších českých knihoven spojilo své síly a výsledkem několikaletého společného projektu v hodnotě bezmála 30 miliónů Kč je soubor téměř půl miliónu kvalitních záznamů české knižní produkce, která tvořila jádro fondů většiny českých knihoven. Výsledné záznamy a společné standardy znamenaly výrazné zkvalitnění služeb řady českých knihoven, omezení multiplicitních převodů záznamů týchž dokumentů do digitální podoby a racionální vynaložení finančních prostředků i lidských kapacit v této oblasti.

V ROCE 1998 BYLA BOHDANA STOKLASOVÁ JMENOVÁNA NÁMĚSTKYNÍ PRO KNIHOVNICKÉ PROCESY, OD ROKU 2004 JE ŘEDITELKOU ÚSEKU NOVODOBÝCH FONDŮ A SLUŽEB.

Její profesionální záběr se postupně rozšířil na další oblasti. Kromě zajištění provozu ve všech svěřených oblastech vždy velmi dbala o jejich rozvoj. Zavedení mezinárodní metody Konspektu přineslo transparentní komplexní popis fondů NK pro uživatele, racionalizaci a zprůhlednění akvizice a novou dimenzi do oblasti věcného zpracování a zpřístupnění dokumentů. Projekt Jednotná informační brána, zahájený v roce 2001, umožnil zpřístupnit fondy a služby českých i zahraničních knihoven včetně plných textů v jednotném, uživatelsky vlídném prostředí. NK se dostala v budování univerzálních i oborových portálů na špičkovou světovou úroveň. V současné době je jedním z nejnaléhavějších témat současného knihovnictví tvorba důvěryhodných digitálních úložišť a kooperace v rámci národních i nadnárodních digitálních knihoven.

V posledních měsících má zásadní podíl na přípravě výstavby nové budovy Národní knihovny ČR v Praze na Letné. Vedla tým, který odvedl skvělou práci při koncipování knihovnické částí zadání stavebního programu pro mezinárodní architektonickou soutěž, je členkou poroty této soutěže, která 2. března vyvrcholí oznámením jména vítěze a představením vítězného projektu. Jasnou „soutěžní" koncepci novostavby prezentovanou formou dokonale srozumitelného grafického vyjádření a rozpracovanou do všech potřebných detailů vysoce ocenil nejen zástupce Světové unie architektů (UIA) se sídlem v Paříži, ale i významní světoví architekti zastoupení v porotě a pravděpodobně i soutěžící, kteří téměř bez výjimky pochopili zadání naprosto přesně.

Bohdana Stoklasová vedla a vede řadu projektů z oblasti výzkumu a vývoje, včetně jednoho z hlavních výzkumných záměrů NK. Je odborným garantem dvou podprogramů VISK zaměřených na retrospektivní konverzi katalogů a budování portálů.

Nejen pro Národní knihovnu ČR je významné i její mezinárodní působení. Bývá pravidelně zvána jako expert či konzultant do zahraničních knihoven, včetně knihoven nejvyspělejších zemí (USA, Norsko, Finsko), a jako přednášející na respektované mezinárodní konference. V rámci IFLA pracovala několik let v Bibliografické sekci a dvakrát po sobě (tedy nejdelší možnou dobu mandátu) byla zvolena do jejího vedení. Je členkou pracovní skupiny IFLA pro přípravu doporučení pro národní bibliografie. Podílí se na řešení evropských projektů M-CAST (vícejazyčné vyhledávání v plných textech), DPE - Digital Preservation Europe, TEL a TEL-ME-MOR.

Zcela výjimečná je její publikační činnost. Dlouhá řada článků i monografií v češtině, angličtině, ale i překladech do nejrůznějších jazyků pokrývá tematicky širokou škálu od katalogizace přes automatizaci až po architekturu knihoven.
PhDr. Bohdanu Stoklasovou znám vlastně jen nevýznamně dlouho. Ty necelé tři roky však stačily, abych pochopil, o jak výjimečnou ženu jde. Nechci znovu shrnovat (a tudíž opakovat) všechny její domácí a zahraniční počiny v oblasti knihovnictví, závěrem mi tak dovolte na toto téma jedinou větu: Jednotná informační brána, o kterou má Bohdana Stoklasová jedinečnou zásluhu, je jedním ze šesti (!!) skutečně funkčních portálů evropských národních knihoven.
Nominaci předkládám rád a s plnou důvěrou.

P.S. Pokud narazíte na jméno Bohdana Stoklasová i na stránkách módních časopisů, nejedná se o omyl ani shodu jmen. Bohdana skutečně publikovala řadu svých vlastnoručně navržených (i realizovaných) návrhů na stránkách (často titulních) módních časopisů, což jen dokládá šíři jejích schopností. K jejím koníčkům patří vaření, pečení (což pravidelně oceňují účastníci porady vedení NK ČR) a zahrada, ze sportu zbylo sjezdové lyžování.

Vlastimil Ježek
člen pražské organizace  SKIP a gen. ředitel NK ČR